LA PARTA občanské sdružení



Úvodní stránka

Tábor 2017

Náš tým

Kronika a foto

Odkazy

Lapač 2014

Lapač 2013

Lapač 2012

Lapač 2011

Kronika a odkazy na fotografie 2012

1. den NEDĚLE 19.8.2012

 Příjezd do tábora byl celkem náročný. Někdo přijel hodně brzy, čímž se nestihlo nachystat vše tak, jak by to mělo vypadat. Rodiče se pařili na slunci a byrokracie ztěžovala přihlašování dětí. Každý vedoucí družstva si odvedl děti ze svého družstva do ubytovny, kde jim ukázal vše potřebné pro týdenní život na táboře, každý měl na pokoji uvítání - malého plyšáka.

Po ubytování a odjezdu rodičů, po malé svačince jsme se vrhli na tvoření pravěkých, týmových obleků. Všichni jsme stříkali, barvili, malovali, stříhali a vymýšleli, co ještě by se na oblek mohlo domalovat. Opravdové zaujetí pro dílo projevil Tonda. Netušili jsme, co se dá na tak malém prostoru všechno vytvořit. Vojta se svými tečkami taky vynikal. Zelení dokonce vymysleli zavazování dozadu. A červení měli na oblecích i pokřik.

Když jsme měli tvořivou část za sebou, následovala úvodní celotáborová hra Lov na mamuta. Každý si zkusil jaké je to si hodit kostkou, postoupit na políčku kupředu a splnit úkol. Už jsme se všichni těšili, až budeme políčko po políčku, postupovat druhý den dále.

Na večerní diskotéku byly slíbeny hry (celkem tři). Začali jsme první – tanec s balónkem mezi hlavami. Po rozpačitém vybírání párů, kdy si holky nechtěly vybrat kluky a potom naopak kluci holky, byl každému někdo přidělen. Ovšem, že budou všichni tak dobří, netušil nikdo. Takže místo tří soutěží jsem  horko těžko stihli jednu. Stejně jsme se na diskotéce bavili všichni i bez soutěží. Dá se říct, že seznamování proběhlo výborně.

FOTO



2. den PONDĚLÍ 20.8.2012

Ranní budíček byl bez budíčku. Všichni už byli vzhůru v sedm hodin. Takže na rozcvičku již byli všichni umytí, vyčištění (zuby) a ve sportovním. V kuchyni nám zatím připravili snídani.

A nastal čas pro první táborovou hru: KOSTKY. Jednoduché pravidla, v co nejkratším čase nasbírej ze všech stanovišť čísla. Jinak řečeno – lítáš jak ďas od jednoho vedoucího k druhému a když nemáš štěstí a házíš pořád ty stejná čísla, bolí tě nohy.

Ještě jsme se nestačili ani vydýchat a přifičel si to Franta Matyáš z Nového Jičína se svým vyrobeným autem. Dověděli jsme se plno zajímavostí a někteří se autem i projeli. Je jasné, že při spotřebě 16l/100km nás všechny povozit nemohl. Ale i tak si mohl každý zkusit do auta nasednout a představit si divokou jízdu.

Po obědě, kdy nám kuchaři připravili kuřecí řízečky s bramborem, jsme se usadili do kina a promítali si Dobu ledovou I., což bylo opravdu potřeba, jelikož bylo opravdu parno (prý 36 ve stínu). Teploměr jsme neměli, ale podle propocených zad vedoucích, tomu tak asi bylo.

Odpolední klid byl v klidu. Ale po klidu bylo, když jsme si šli nakoupit k Dáši dobroty. Když jsme si naplnili břicha sladkostmi, měli jsme týmovou soutěž KUFR. První úkol byl rozpoznat slova a druhým byla pantomima na téma:  Názvy pohádek.  Výsledek se opět započítával do celotáborové hry.

Po Kufru nastalo opravdové nadšení. Začal Faktor X s programem: Běh o život, Lov utopených potkanů, Upíří drink, Oběšení nebožtíka, Sněz svůj bobek a poslední tečkou byly Kuličky v humusu. Vy hrála Terka, ale druhý byl Tomáš s Alešem. Ovšem Ondra a Barča se rozhodně nedali zahambit. Na to že byli nejmladší se všemi disciplínami poprali jako draci.

Večer jsme si opekli špekáčky, hezky ve tmě za svitu ohně a hvězd. Trošičku nastal problém, když jsme zjistili, že si nemáme špěkáčky na co napíchnout, ale nápaditá Jana ve spolupráci s Míšou a polovinou obyvatel Hukovic, vše během půl hodiny vyřešily.  Barča, ač je zapřísáhlý „nejíč“ špěkáčků, opekla několika lidem buřty vynikajícně. Všichni jsme se okoupali, někteří (nečekaně ti poslední) v rámci otužování po parném dni ve studené vodě. Hoši – gentlemani, obětovali svou kůži pro holky.

FOTO



3.den ÚTERÝ 21.8.2012

Dnes všichni spali déle. Protáhli jsme své údy při rozcvičce a ranním běhu. Po snídani jsme si udělali krásné hromadné foto. Řádně nastříkání repelentem, s pevnou obuví, pokrývkou hlavy a svačinou v batohu, jsme se vydali do lesa k chaloupce.

Cesta k chaloupce byla lemována hádankami a rébusy, které byly umístěny kolem cesty. Jednotlivá družstva chodila od hádanky k hádance a luštili, přehadovali se a snažili se přijít hodně těžkým hádankám na kloub. Někteří byli s řešením hned hotoví, jiní zvažovali, zda není v hádance skrytý jiný význam. A v tom byl mistr Dan, ten vždy přemýšlel správně do hloubky. Bylo zajímavé, že i velcí poslouchali ty malé. Opravdu dobrá týmová práce.

U chaloupky muselo každé družstvo postavit domeček pro trpaslíky. Všem se to moc povedlo. Někteří je měli hodně propracované, jen se nastěhovat. Potom následovala cesta zpět, kdy si museli všichni nasbírat suroviny z lesa na výrobu pravěkých nástrojů.

V době procházky nás navštívila kontrola z hygieny. Dvě paní, které si ověřily, že děti jsou spokojené a v řádných hygienických podmínkách a mají všechny papíry v pořádku. Po kontrole se ozvala obrovská rána, to totiž vedoucím spadl kámen ze srdce.

Po vydatných špagetách, byl polední klid, opět ve znamení Doby ledové II. Zklidněné děti nakoupily pár sladkostí u Dáši.

Přišel čas na Lov divokých sviní. To jsme se opravdu nasmáli. Vedoucí běhali v úborech prasat jako na střelnici a všechny děti si zalovily. A že si pořádně prasátka zakvičela.

Po posilující svačince jsme museli vybít energii. K tomu nám přišla povídat a názorně předvést sebeobranu Jitka Kudělková z Nového Jičína se synem. V opravdu „bojových podmínkách „ na matracích nám předvedli exkluzivní ukázku. Pár chmatů jsme si dokonce vyzkoušeli a naučili se, co máme dělat, kdyby nás někdo napadl. Hodně důležité poučení bylo: 3K – křičet, kousat, kopat.

Následovala oslava narozenin Dominika a Robina, která byla velmi chutná. Rolády se ztratily raz dva.

Aby si děti na sobě všechno, co shlédly v ukázce sebeobrany, nezkoušely, musely se hned pustit do přípravy pravěkých nástrojů. Za peníze Laparťáky, které sbíraly po celou dobu trvání tábora (za pomáhání, soutěže, v rámci táborové hry, hledání pokladu) si mohly koupit vše potřebné pro svazování, osekávání, řezání a další potřebné úkony pro zdárné výrobky. Nakonec jednotlivé družstva vše musely prodat na trhu, kde je kupující (vedoucí) opravdu nešetřili. Handlovali, hodnotili, prověřovali, zkoušeli funkčnost, až uzavřeli obchod.

Nemusím ani psát, že po tak perném dni byla večeře snězená do pěti minut. Na nic dalšího už nezbyl čas, takže následovala sprcha a posilující spánek. Super den!

FOTO



4. den STŘEDA 22.8.2012

Ráno bylo těžší než jindy, horko bylo již od rána. Rozcvička nás ale osvěžila a jeden pokoj měl dokonce extra rozcvičku pod vedením Jany, neboť večer řádili jako „tajfuni“. Vzali to sportovně.

Nastal čas na Velkou táborovou Olympiádu. Disciplín bylo plno. Střelba z luku, Jízda na koloběžce, Běh na 100 m, Opičí dráha, Skok na gumě, Průvlek tyčkou, Skoky na bedýnku, Skoky přes švihadlo, Hod na plechovky, Hod pet lahví, Přechod lana. Všichni byli šikovní. Každý se zápalem pro hru se vybičoval k nejvyššímu svému výkonu. Vždyť přinášeli body nejen sobě, ale i svému týmu.

Buchtičky s krémem se na nás smály z talíře. Vzdali jsme hold kuchařům i pekařům z Bartošovické pekárny od paní Kojetínské, kteří nám vozili pečivo až před vchod. Doba Ledová č. III opět přišla vhod, krásně se u ní buchtičky trávily.

Když byla relaxace ukončena, nastala příprava vodní bitvy. Nemusím psát, jak moc jsme se všichni těšili. Horko k zalknutí. Ještě jsme ani nezačali a už bylo všude plno vody. To zákeřní útočníci útočili ze zálohy, pravděpodobně si testovali své bojové schopnosti. A potom se to písklo. Ječeli jsme, stříkali, polévali, házeli sáčky, až to pleskalo. Z kuchařů se stali nabíječi munice. Plnili, plnili a občas chytli plnou dávku i za oknem. Karel obětavě plnil láhve a snášel zákeřné útoky ze zadu. Úklid byl v režii instruktorů. Děti se mezi tím najedly a při tom se sušily a slunily.

Následovala malá procházka, to proto, aby se mohla připravit další hra. Šifra – hledání pokladu. Po celém areálu instruktoři vylepili kartičky: znak = písmeno, celý tým si zvolil zástupce, který měl u sebe šifru a podle pokynů jednotlivých členů týmu (to co si zapamatovali z kartiček) museli šifru vyluštit a podle hádanky najít poklad. Aby to nebylo tak jednoduché, všichni vedoucí a instruktoři chytali děti, které hledaly kartičky. Každý chycený musel udělat  tři dřepy. To vám byly hony na děti. Kladly se pasti a o důmyslné obklíčení nebyla nouze. Poklad byl odhalen, vedoucí zničení, děti veselé, každý dostal zmrzlinový kornout od Dáši. Mňam, mňam.

A teď to začalo být napínavé. Připravovala se stezka odvahy. Každý si mohl vybrat, zda půjde HARD stezku nebo SOFT. Odvážní se projevili, ihned zvolili drsnější variantu. Jediná holka Terka ukázala odvážnou náturu a troufla si sama na těžkou stezku. Každý kdo stezku prošel, musel se na konci podepsat a dostal sladkou odměnu.

Večerní hygiena byla ve svěžím půlnočním tempu. Kdo se vrátil, letěl do sprchy a šup do teplého spacáku.

FOTO



5. den ČTVRTEK 23.8.2012

Všichni spali jako šípkové Růženky. V devět hodin se začali sem tam trousit děti s mlhavým zrakem. Ale rozcvičku jsme nemohli vynechat. V deset hodin snídaně, to byla morálka. 

Když jsme se rozkoukali, vedoucí už měli nachystanou vědomostní týmovou hru. Disciplíny: hlavolamy ze sirek, test z doby ledové, poznej rostliny a motýly, střelba lukem, zhoď plechovku prakem mezi koleny spoluhráče, logické úkoly, skládej slova. Výsledky vynikající a dopoledne uteklo jako voda.

Bramborový guláš zahřál žaludky a nás čekalo poslední odpolední promítání. Vyhrála pohádka Na vlásku.

Po odpoledním klidu jsme měli období „hájení“. Každý si hrál, co chtěl. Někdo hrál velké domino, skákalo se přes lano, švihadla. Hrál se tenis, basketbal (již se zlomeným košem), banbington, vybíjená. Jezdilo se na kolečkových bruslích, koloběžkách. Někdo kreslil křídou.  Pohoda, klídek.

Vyhlásila se soutěž o hledání pokladu. Tentokrát musel každý najít krabičku s Laparťáky a potom je co nejrychleji vyměnit za Laparťáky své barvy. Ty se budou hodit při závěrečném vyhodnocení družstev.

Po svačince měli instruktoři prostor pro tvorbu programu. Zvolili taneční část pro ženy a nohejbalovou část pro muže, s tím, že obě části budou plnit všichni. Nasmáli jsme se u zumby pořádně. Kroutili jsme se jako paragrafy, nestíhali jsme Janiny a Terčiny pohyby ani sledovat, natož napodobovat. Vše bylo zakončeno klasickým tancem Káčátko.

Jelikož jsme museli stihnout dokončit Velkou táborovou hru Lov na mamuta, šli jsme rovnou na věc. Roztáhli herní plán a postupně začali házet kostkou. Každý další hod byl vykupován třemi Laparťáky. Bylo to napínavé. Zvítězili žlutí.

Bohužel na další, mužskou část, instruktorského programu nezbylo moc času. Po večeři začala rozlučková diskotéka, na které jsme se dostatečně vyřádili. Pája nám předvedla své vystoupení mažoretky.  Skákali jsme, tančili skoro až do půlnoci.

Hygiena nebyla povinná, takže někdo se umýt šel, někdo si jen vyčistil zuby.

FOTO



6. den PÁTEK 24.8.2012

Ránem se již nesl duch loučení. Rozcvičku jsme neměli, neboť nás čekalo rozcvičování u balení spacáků, úklidu postelí a pokojů.

Po snídani, která nebyla hromadná jako každý jiný den, bylo vyhodnocení družstev, táborové hry, vyhodnocení nejlépe uklizeného pokoje, pochvala pro pomocníky v kuchyni a odměna za nasbírané Laparťáky.

Vítězné družstvo si mohlo odnést bednu ve výši nasbíraných Laparťáků, ve které měl každý dvě odměny. Druzí si vybírali jako druzí atd.  Nastal směnný obchod, burza se může jít schovat. Rozhodně kluk, který dostal náušnice, si je musí zákonitě vyměnit třeba za balón, to dá rozum.

Jakmile burza skončila, udělali jsme si týmové fotografie.

Ještě oběd a pohádka Legenda o sovích střážcích. Při obědě byl odměněn hlavní vedoucí Milan obrovským řízkem. Ale jaké bylo jeho překvapení, že místo masa měl ve strouhance obalený papundekl. Nabízel všem okolo, ale kupodivu, nikdo už neměl hlad. Ale to bychom hlavnímu vedoucímu nemohli udělat a tak mu potom kuchařka Zdeňka naložila dvojitou porci.

A už jenom balit, loučit a domů………………. 

FOTO