LA PARTA občanské sdružení



Úvodní stránka

Tábor 2017

Náš tým

Kronika a foto

Odkazy

Lapač 2014

Lapač 2013

Lapač 2012

Lapač 2011

Kronika a odkazy na fotografie 2013

1. den NEDĚLE 18.8.2013

Uvítací výbor plní formality, bez kterých by se tábor neobešel  a rodiče nám na těch pár dní svěřují své ratolesti.

Všichni již přijeli, a tak  – zazní „Nástup!“ a je tu seznámení s táborovými pravidly, stručné představení programu a „hurá“ na barvení triček.

Letos se opět vyvedly a každé je unikátní. Ještě je nechat zaschnout a „kdo kope“ za jaké družstvo, musí poznat každý.

Večeře „Ozývá se z kuchyně“. Fronta je až na chodbu a kdo by se divil, když se podávají Hamburgery. A ty zaručeně pravé nefalšované americké.

Hlavním úkolem prvního dne je poznat, kdo je kdo. A jak to lépe udělat, než na seznamovací diskotéce pod taktovkou DJ Taťky šmouly J. Nechyběl ani balónkový tanec, který přinesl první body pro družstva.

Tak jsme se všichni pěkně poznali a teď je čas jít spát.

FOTO



2. den PONDĚLÍ 19.8.2013

Jak se lépe probudit, než slovy „Budíček“. Chvilka času na zjištění kde to vlastně jsme a pak na frontu před umyvadly na čištění zubů. – Ne, to byl jen vtip. Nikomu se do toho moc nechtělo.

A další hlasitý příkaz nás svolává na rozcvičku. No je třeba protáhnout naše těla před celodenním pohybem, „UFF“, to je námahy hned po ránu. Je třeba jít doplnit energii pořádnou snídaní. Bude ji potřeba!

Shromažďujeme se venku a jednou rukou se chytíme lana, čeká nás procházka do blízké krajiny. Ale to určitě není jen tak…. Jo jo , vedoucí připravují nějakou hru. Zatím známe jen název: „Hra Kryštofa Kolumba“.

A je to tady. Po návratu se řadíme po družstvech, hledáme místo pro naše stanoviště a začínáme hledat. Musíme najít mapu, zodpovědět otázky a to vše správně a v co nejkratším čase.

Ha přistižení, i kuchařky se baví. A to vše když my máme přednášku od cestovatelů………?......, co na kolech objeli celý svět.

Přednáška byla nejen poučná, ale i inspirující o to více, že po ní následoval závod družstev na koloběžkách, ale i po svých.

Konec, je po soutěži, poslední družstvo doběhlo do cíle. Teď nás čeká příprava táboráku a tak hurá na dřevo.

Mňam špekáček, jen dohlídnout, ať je pořádně propečený, vybrat si chleba, přidat hořčici nebo kečup dle chuti a jde se baštit. Bylo to dobré a jediné, co v tuto chvíli za celý den chybí, je spánek. Proto je odtroubena večerka a jde se spát. „ Krásnou dobrou noc a nechte si zdát o zítřejším dobrodružství.“

FOTO



3.den ÚTERÝ 20.8.2013

„Budíček, rozcvička“ - stará známá klasika. A jé, máme problém. Venku blikají modrá světla a hučí policejní siréna. Co se tak mohlo stát?

Ale nic, jsme uklidněni vedoucím Milanem, to jen Speciální pořádková jednotka z Frýdku-Místku přijela ukázat co všechno umí a s čím pracuje. Po chvíli se nafoukne stan, na monitoru se zobrazí profil jednoho z vedoucích, samozřejmě krom jména a adresy prázdný. Můžeme si vše osahat – výstroj i výzbroj. Vyzkoušet obušek, samozřejmě ne do kamarádů, alespoň ne přímo. Jeden má štít druhý obušek a kravál je na světě. To není vše. Po poli se svezeme policejním autem, zahoukáme majáky a vedoucí Domču oblečenou do obleku těžkooděnce. Zkoušíme napadnout. Ale ta stojí jako skála a směje se. (Na příští rok budou fasovat všichni vedoucí takové obleky ;-) )

Policie nepolicie je tu oběd a kdo by si nechal ujít řízek. I pánové od policie se dali zlákat. Jsme po jídle, snad bude chvilka klidu, ale ouha jsou tu záchranáři, začíná krátká,ale důležitá přednáška první pomoci - snad se bude hodit. 30 min uteče jako voda a na chvíli je klid (před bouři). To se jen vedoucí namaskují a připraví nám cvičení první pomoci. Seřadit po družstvech a alou zachraňovat. Případy vypadají hrozivě, ale my si vždy bravurně poradíme a když nevíme, máme na pomoc 4 zdravotníky ze Záchranného týmu Českého červeného kříže Ostrava. Všechny úrazy ošetřeny. Během cvičení nebyl nikdo zraněn. Poranění byla naštěstí pouze namaskovaná.

Chvíle na hraní her na hřišti je přerušena houkačkou. Tentokrát přijížděli hasiči JSDH Starý jičín – Vlčovice se svým rychlým zásahovým automobilem - korábem značky Mitsubisi Patero. Ukazují, co všechno může skrývat takové auto. Od různých kleští na zámky, přes hydraulické kleště a štípačky, kterým nedělá problém ani přestřihnou sloupek u auta, hasičáky všeho druhu, dýchací přístroj a vlastně hromadu věcí, které všechny mohou potřebovat u zásahu.

Až mi přijde divné, jak se všechno může do toho auta vejít. Poslední ukázka štípaní trubky, poslední potlesk, siréna a je konec.

Během dnešního dne tu byly všechny složky IZS – integrovaný záchranný systém.

Po večeři zase díza, ale ne ledajaká. Tančíme s metlou, vyvoláváme jména, a když metlu nestihne vyvolávaný chytnout následuje pusa. Sranda to je dobrá, škoda jen té večerky.

FOTO



4. den STŘEDA 21.8.2013

Začíná rozcvičkou a tentokrát je i nafocená a video se taky najde.

Jde se hrát. Máme tu ….. Olympiádu……

Hrajeme kámen nůžky papír, stavíme domino na hranu, vysoké věže z dřevěných kostek, cvičíme pamatováka při skládání krystalů dle předlohy, opakujeme si, které město patří ke kterému státu, pálíme papír na čas, hádáme pexeso, no prostě všechny soutěže, na které si vzpomenete.

Na oběd si dáme buchtičky se šodó.

Chvilka klidu a máme tu psy záchranáře ze Záchranné kynologické služby Poodří, kteří nám ukážou, co vše umí. A že toho umí hodně. Vyhledat zasypaného člověka, napadnout zloducha, ale co jim šlo nejvíce, tak to bylo mazlení. Div se k některým dětem nepřilepili, jak byli šťastní, z toho kolik ruček je drbe. Tolik hozených balónků snad ještě nikdy neměli. Až nám pro ně samým vyčerpáním přestali chodit. A když už byli tak spokojeně vydivočení, zaštěkali nám odchod a sami odjeli do práce zachraňovat svět.

Psi jsou fuč, ale den nekončí, učíme se chodit jako modelky, tácky na hlavě a nesmějí spadnout. Zapojili se i vedoucí, některým to bez vlasů šlo lépe – to je nefér.

A máme tu večer. Začíná se stmívat, znít podivné zvuky a ozývat se strašidelné hlasy. To se blíží stezka odvahy. Počasí přeje, měsíc svítí, ale ne moc a vše v jeho paprscích vypadá podezřele. Je čas vyrazit. Menší můžou jít po skupinkách, ale někteří to odmítají a vyrážejí do temnoty prosvícené světýlky z lámacích tyčinek sami. Ještě neví co je čeká. Les začíná děsit sám o sobě a do toho všechny možné příšerky, které už se nemůžou dočkat až začnou strašit.

Malí prošli všichni a někteří tak statečně, až to příšerky zarazilo. Teď je řada na starších, ti všichni hážou machry a jdou sami, jen je divné, že i přes velké časové rozestupy jeden dojde druhého. No jo, strach dokáže popohnat. Všichni dobře došli, teď do sprchy a pak?   Je třeba jít spát. Čtvrtek bude opět namáhavý.

FOTO



5. den ČTVRTEK 22.8.2013

Ráno jako každé jiné. Po snídani se řadíme do družstev a jdeme se fotit – vzpomínka na tábor na zbytek roku. První se fotíme po týmech, potom hromadnou, a vedoucím to nestačí, a tak ještě sólo pro ně.

Jde slyšet jak klapou podpatky a vidíme přicházet letušku. Sedáme si kolem ní a posloucháme, jak létá všude možně a co všechno musí umět. Nejen, že musí ovládat jazyky, ale musí zvládnout i práci hasiče, záchranáře a vlastně vše co je v letadle 10 000m nad zemí potřeba. Povídání je krásné a o to více uteklo.

Po letušce si jdeme zaběhat do lesa. Máme tam totiž Safari. Tak se vedoucí už dlouho neproběhli. Měli za úkol chytat děti a tím je brzdit od práce sběračů lístků pro svůj tým. Některým se povedlo unikat opravdu dobře, ale myslím, že každý byl chycen alespoň jednou. Zato vedoucí nemohli chytit ani svůj dech. Ale co, alespoň to brzo zalomí a na poslední večer budeme mít volno ;-)

Po safari oběd, klid na pokojích, nebo u filmu a zase hurá venku. Tentokráte volná zábava, která ale brzo končí. Přijíždí nějaké auto, vystupuje pán a začínají se dít věci.

Ne, nebyl to kouzelník, i když někdy to tak vypadalo. Byl to barman a jeho show.

Láhve létají vzduchem, brčka se vznáší, na ledové kostky nepůsobí přitažlivost, no prostě zůstává všem rozum stát nad tím, jak je to možné. A aby toho nebylo málo, učí tyto kousky i některé vedoucí, Nelču, Milana a Míšu. Chce to ještě trochu cviku a příští rok máme barmanský tábor. Nakonec dostane každý svůj drink, na kterém se může podílet a barman i my spokojeně odcházíme vstříc novému programu.

Po ochutnávce nápojů nás čeká ochutnávka jídel světové kuchyně, které nám připravily naše skvělé paní kuchařky. Máme tu zastoupený snad celý svět. Od lidojedů z Afriky, přes Brazilské červy, Bruselskou paštiku, Mexické bortily, Americký popcorn, Japonské Wasabi, Anglickou slaninu, Belgickou čokoládu, Maďarskou Budapešťskou klobásu, Ruský Kaviár, Norský losos, Švýcarský a Francouzský sýr a řecké olivy. Vše to byly pochutiny dobré, jen některé pro nás nezvyklé.

Ochutnávka proběhla skvěle a byl čas si domalovat trička, zahrát si hry a připravit se na rozlučkovou diskotéku.

A jelikož bylo krásné počasí, přijel i hvězdář, ukázat nám a vysvětlit, na co se to vlastně díváme. Tolik hvězd nás obklopuje a tak málo si jich všímáme. Po pozorování hvězd, se nám vyklubal i měsíc. Krásná podívaná. A do toho začala hrát hudba a to znamenalo jediné.

Díza je tady.Jde se trsat, vždyť je to poslední noc na táboře. A bude dlouhá. Je totiž slíbeno, že dokud budeme tančit, nejdeme spát. Ale únava je silnější než odhodláni zůstat vzhůru až do rána. Tak snad jen dobrou noc a je třeba si něco pěkného nechat zdát.

FOTO



6. den PÁTEK 23.8.2013

Tento den je vždy nejtěžší, je třeba zašpinit oblečení, které jsme celý týden bránili, zabalit si věci, pomalu se rozloučit a čekat na cestu domů. A to má člověk vždy smíšené pocity, na jednu stranu uvidíme rodiče, kamarády a známé, co na táboře nejsou, na straně druhé se musíme rozloučit s bezva táborovou partou.

Ale nebudeme předcházet. Dneska rozcvička není. Jupí – provolává hlavně vedoucí Milan, který předcvičoval usilovně každé ráno. Na snídani čokokuličky a mléko, snad dodají energii na zbytek dne.

Všichni sbaleni, dohrávají se poslední turnaje v dámě a jiných hrách. Probíhá vyhodnocení a vše tak nějak samo plyne. A pozornější čtenář si musel uvědomit, že nám něco za celý tábor chybělo. Je to vodní bitva. Tak hurá na ni. Nachystat zbraně, nasát vodu a vyhlídnout cíl. Na nic a nikoho nebrat ohled. Ani fotografa nikdo nevynechal. Deset minut boje a na bojišti je vody jako by se přehrada přetrhla. Bitva je u konce, nikdo nebyl zraněn. Zabalit mokré věci a teď už jen čekat na odjezd. Táboru NAZDAR – ZDAR.

FOTO



Doufejme, že zase za rok.

Vedoucí, instruktoři a kuchyně se na Vás všechny těší příští rok.